Jirku pravidelně vídám v bazénu. Plave celé léto za každého počasí ve venkovním bazénu a odkrajuje svou dávku plavání. Potkali jsme se letos na příjemné sportovně společenské akci Kralupský kilometr a domluvili se, že jeho plavání posuneme na mém semináři kraulu. Má zajímavý přístup k plavání a tak jsem ho po absolvování semináře poprosil, zda by se s Vámi nepoděli o důvody, proč plave. Jakub Běžel
Autor textu: Jiří Berger
Plavání, vodu, případně skoky do vody jsem měl rád od malička. V Kralupech bylo vždy krásné venkovní koupaliště s 50m bazénem a tam jsem trávil dostatek času. Před čtyřmi lety jsem se dozvěděl, že v pracovní dny lze plavat od 6:15 na kondičním plavání a tak jsem si řekl, že je to dobrá výzva k pravidelnému sportu. Ve stejnou dobu mi lékař diagnostikoval vyšší krevní tlak a protože jsem nechtěl každý den polykat tabletku, zkusil jsem druhou možnost, kterou zmínil a tou je pravidelný pohyb. Od té doby celou sezónu, tedy od konce května do září, každé ráno skáču do bazénu a plavu si svých 30 bazénů, tedy 1,5km. Během léta tak snadno pokořím hranici 100 plaveckých kilometrů. Ale nejde vlastně o ty kilometry, jde o úplně něco jiného, a o to se s Vámi chci podělit.
Začínat den rozplavbou má obrovskou výhodu, že po sedmé hodině ranní mám splněnou svou dávku pohybu a mohu se s chutí pustit do celodenního programu. Snídaně, s dětmi dojedu do školy a pak dorazím do práce. A když se náhodou v kanceláři zdržím, nebo když si navečer chci posedět s kamarády, nemusím si pro sebe hledat výmluvy, proč odkládám sportovní aktivity a nemusím mít výčitky, že jsem to „dneska zase nestihl“. Prostě mám hotovo a když je pěkné počasí, nebo si udělám čas i odpoledne, přidám si ještě svižnou procházku, lehký běh nebo jízdu na kolečkových bruslích. Jen tak pro radost.
Velkým benefitem je pro mne i zdravotní stránka pohybu ve vodě. Kromě výše zmíněného zvýšeného krevního tlaku, který už čtvrtou sezónu zvládám bez tabletek, se postupně téměř vytratily občasné bolesti bederní páteře a celkově se mi zpevnila celá postava. 1,5 km jsem si zvolil také z toho důvodu, že je prokázáno, že metabolismus potřebuje cca 20-25 minut tělesné aktivity, aby začal spalovat tuky a tak ještě dalších 20 minut plavu s pocitem, že „spaluji“. 🙂 Možná se tomu zasmějete, ale ten pocit je možná stejně důležitý jako vlastní spalování.
A tím se dostávám ke třetímu, možná i nejdůležitějšímu důvodu, proč plavu. Postupem času, když jsem trochu doladil styl, dýchání a rytmus, otevřelo mi plavání brány k uklidnění myšlenek, k mentálnímu odpočinku a vlastně i ke způsobu, jak se dívat na svět s větším odstupem a klidem. Pamatuji si přesně den, kdy jsem si ráno přečetl dva emaily, z nichž jeden znamenal ukončení dlouholeté spolupráce a druhý pohřbil projekt, na jehož přípravě jsem pracoval devět měsíců. Do bazénu jsem skákal totálně rozhozený, naštvaný a bezradný. Pět bazénů trvalo, než jsem získal své tempo, začal plavat s minimální námahou v obvyklém rytmu a pak se začala uklidňovat i mysl. V tu chvíli jsem přece plaval a nepracoval a problémy už nebyly tak ostré, jak se zdály na první pohled. Kolem desátého bazénu, kdy už jsem byl zase ve svém rytmu a pravidelně jsem vydechoval do vody při každém tempu, jsem se v klidu a s rozvahou mohl vrátit k myšlenkám, které mne trápily. Dalších dvacet bazénů už se začala objevovat řešení, přemýšlel jsem o způsobech, jak a zda vlastně vůbec mám šanci, nebo možná třeba i zda chci problémy, které jsem neudělal, řešit. A hlavně jsem zjistil, že splynutím s okolní vodou jsem vlastně uvnitř úplně klidný. Z bazénu jsem vylezl se srovnanými myšlenkami, bez zbytečných stresů a emocí a do práce jsem dorazil s nápady, jak reagovat a jak věci řešit. Jednu jsem vyřešil hned a s druhou jsem se celkem snadno srovnal. A na základě toho jsem byl schopen pro projekt vybudovat ještě jednu šanci, která se ukázala daleko větší. A za to vše vlastně vděčím těm zhruba 40 minutám plavání.
V bazénu jsem občas potkal i Jakuba a zaujal mne tím, jak lehce a bez viditelné námahy odkrajuje kraulem jeden bazén za druhým. Plno věcí jsem (nejen od něj) odkoukal, ale nakonec jsem dospěl k okamžiku, že by stálo za to si styl vylepšit s někým, kdo se tomu věnuje. Slovo dalo slovo a tak jsem tento víkend absoloval Jakubův kurz plavání kraulem. A jsem nejen spokojený, ale v mnohém předčil i mé očekávání. Ano, pochopil jsem, jak efektivně plavat a věřím, že mne to posune výrazně dopředu. Ale hlavně jsem zjistil, že dělat rychlé pohyby ve vodě ještě neznamená rychle plavat a že pokud člověk dodrží několik rad a zásad, začne se ve vodě klouzat kupředu s daleko menší námahou, než by čekal. A na čem musím nejvíce pracovat? Na ještě větším klidu, pokoře a dotahování jednotlivých temp k dokonalosti. A vím, že to kurzem teprve začíná.
Co mne na kurzu nejvíce překvapilo? Že vlastně musím ještě více zpomalit všechny své pohyby, abych mohl plavat rychleji. Abych na jedno tempo dokázal uplavat větší vzdálenost a nehrnul se hned do tempa následujícího.
To pro mne bude klíč k tomu, že budu postupně prodlužovat vzdálenost, kterou bez odpočinku uplavu kraulem. Mám další výzvu pro každodenní starty do nového dne. Díky Jakube!
Jirka
Jiří Berger
jirka.berger@gmail.com
Nadšený plavec (letních 100 km)
a majitel softwarové a konzultační společnosti.
P.S. A jak vidí Jirku ryby?
